Historie

 

V roce 1995 vzniká oficiálně skupina Sebranka, jako následek společného hraní Kamila Veselého a Josefa Kočovského v hospodě Na Bouchalce a Sokolovně v Bělčicích. Od roku 1995 do roku 2000 má stálou hudební scénu v restauraci U Bubeníčků v Myslíkově ulici v Praze, kde pravidelně hraje každý čtvrtek za podpory zcela zaplněného sálu. Po několika letech společného hraní se dá dohromady hudební těleso, které se skládá z těchto muzikantů: Josef Kočovský - kytara, zpěv / Michal Rychlík - kytara, zpěv / Kamil Veselý - banjo, zpěv. Postupně se přidává kontrabas, na který střídavě hraje Láďa Poláček, Jožin G., a Jiří Šatoplet. Posledně jmenovaný se na tomto postu v průběhu doby ustálí a provází pak celou historii Sebranky až do jejího rozdělení. Na banjo následně začíná pravidelně hrát Kamil Moravec a na housle Michael Mergl, který se koncem devadesátých let střídá s hercem Jiřím Cízlerem. Za bicí soupravu zasedá František Kos.

 

V roce 2000 se skupina přesouvá z prostorů restaurace U Bubeníčků hned vedle na břeh Vltavy do restaurace Mánes a mění svůj název na Sebranka Mánes. V Mánesu pak probíhají další personální změny. Odchází banjista Kamil Moravec a nahrazuje jej Míla Hofman, který svou absolutní přesností hry vtiskává kapele nový výraz.

 

V roce 2001 se skupina Sebranka Mánes kromě jiných vystoupení také účastní country festivalu v USA na řece Delavare v Československém kempu krajánků, na severozápad od New - Yorku. Sestava muzikantů, která vycestuje je následující: Michal Rychlík - kytara, zpěv / Josef Kočovský - kytara, zpěv / Míla Hofman - banjo, zpěv / Kamil Veselý - mandolína, foukací harmonika, zpěv / Jiří Šatoplet - kontrabas, zpěv / Michael Mergl - housle, zpěv / František Kos - bicí, zpěv. Festivalu se tehdy účastní například i skupina Greenhorns, Věra Martinová, Alan Mikušek a celá řada dalších skupin z české a slovenské countryové scény. Výlet do Spojených států je však poznamenán tragickým pádem newyorských dvojčat, z důvodu teroristického útoku dne 11. září. Polovina skupiny se tehdy chystá navštívit "Dvojčata", ale naštěstí vystoupí omylem o stanici metra dříve, takže když pak pěšky dorazí k věžím, ty začínají právě hořet. Tím si zachrání život.

Po dramatickém návratu ze Spojených států se skupina musí opět přeskupit. V Americe si totiž prodlužuje pobyt do té doby frontman skupiny Michal Rychlík a to o celých šest měsíců.

Změní se tím hned několik věcí najednou. Prvně pojetí - hlavní vokály se rozdělují mezi ostatní členy skupiny a do repertoáru se zařazují nejen skladby autorské, ale zejména skladby věhlasného Petra Rady (autora například písně „Modlitba pro Martu“). Potencionální vrchol začíná skupina prožívat asi v polovině prvního desetiletí nového milénia. V té době skupinu opouští bubeník František Kos a nahrazuje jej dočasně Pavel Kosař. Také přichází nový mandolínista Petr Jánský, který s sebou přináší techniku moderního bluegrassového stylu hry. Skupina hraje střídavě s obměnami několika mandolinistů a kytaristů a využívá v různých sestavách téměř desetičlenného obsazení. To má však za následek jednu z dalších příčin, proč se po následujících sedmi letech musí skupina rozdělit na dvě poloviny, které pak v ustálené podobě hrají jak v Mánesu, tak i v jiných klubech.

 

V roce 2008 vzniká skupina KAMILKADZE.

Nově vzniklá skupina tak hraje a zpívá ve složení: Kamil Veselý - kytara, foukací harmonika, zpěv / Míla Hofman - banjo, zpěv / Petr Jánský - mandolina, zpěv / Jiří Šatoplet - kontrabas, zpěv / Michael Mergl - housle, zpěv. Tato sestava vydrží hrát a zpívat pouhé dva roky a náhle hrozí další nenadálé komplikace. 

 

V roce 2010, přesněji v jeho polovině Jiří Šatoplet se zdravotními problémy prodělá další onemocnění, která ho dlouhodobě vyřadí z možnosti hraní a skupina rychle hledá náhradu. Přichází Mirek Švec, který náhradou za kontrabas se svou baskytarou podstatně zčitelní celkový projev skupiny. Za velmi krátkou dobu přijme v té době již vlastní autorskou a hudební tvorbu a po měsíci učení je připraven vystupovat. Takže sestava skupiny je následující: Kamil Veselý - kytara, foukací harmonika, zpěv / Míla Hofman - banjo, zpěv / Petr Jánský – mandolina, zpěv / Michael Mergl - housle, zpěv / Mirek Švec - baskytara, zpěv.

Skupina Sebranka Mánes od roku 2003 vydává každý rok jeden hudební nosič a od roku 2008 tuto tradici přejímá skupina Kamilkadze. Vždy jednou skladbou se na jejich deskách jako host pěvecky podílí Zdeněk Hříbal (frontman skupiny Bílá nemoc), který navíc se skupinou Sebranka Mánes natočí i videoklip s písní "Vánoční koleda". CD roku 2010 je milníkem v doposud vydaných deskách. Bezvadný sound a výběr skladeb z něj udělají dlouhohrající desku, která po letech natáčení nesklidí kritiku umělců. Skupina hraje pravidelně U Vodárny, Na Dědině a na scéně v Mánesu.

 

V roce 2011 však musí skupina tuto hudební scénu kvůli neodkladné rekonstrukci v červnu opustit a v důsledku dezolátního stavu budovy se nepředpokládá, že by se tam v budoucnu vrátila. V červenci skupina poprvé vystupuje na festivalu Kosohorský bodlák, kde udělá dojem na nejednoho posluchače. Připravuje novou desku, která je však v závěru roku pozastavena s tím, že se vydá až o rok později. Místo ní vychází dvě retro desky, které jsou minochodem taktéž velmi úspěšné. Skupina proráží i do éteru Countryrádia, kde jí 28.10.2011 představuje v živém vysílání Kamil a Mirek. Následně 6.listopadu křtí U Vodárny CD Retro I. kamarád Honza Vyčítal. O měsíc později 4.prosince spatřuje světlo světa CD Retro II., kterému dělá kmotra kamarád a v té době spoluúčinkující host Miloš Sušek. Do skupiny přichází zvukař Jakub Rolčík, jehož mnohaleté zkušenosti ze zvučení festivalů a koncertů kapel zvučných jmen, mění "live" zvuk k dokonalosti. Skupina zakončuje pracovní rok Vánočním koncertem na domovské scéně v restauraci Na Dědině 9.prosince.

 

Rok 2012 znamená pro skupinu dotočení druhé samostatné desky s již tradičním názvem "Kamilkadze 2012" a jejím vydání na sklonku téhož roku. Křest CD se koná v hudebním klubu U Vodárny, dne 4.10.2012 a kmotrem se stává již podruhé v řadě Miloš Sušek. Skupina vystupuje na dvou stálých scénách, v restauraci Na Dědině a v již výše zmíněném hudebním klubu U Vodárny. Podruhé se účastní i letního festivalu Kosohorský bodlák, kde zahajuje program. Zvolna se začíná připravovat nové DVD, které by mělo korespondovat svým obsahem nově vydané desce. Na sklonku roku skupinu opouští banjista Míla Hofman. Do skupiny se po odmlce naopak vrací Michael Mergl (housle, zpěv).

 

Rok 2013 skupina začíná ve staronovém složení. Během krátké doby se stává Kamilkazde opět silnou vokální skupinou. Začátkem dubna vydává a křtí CD Retro III. a kmotry se stávají František Řebíček a Josef Kočovský. Skupina pravidelně vystupuje stále na dvou stejných scénách U Vodárny a Na Dědině. Koncem června již potřetí hraje na letním festivalu Kosohorský bodlák (kde si se skupinou zahraje na banjo jako host Standa Mareček) a na kulatinách Jiřího Krampola U Vodárny. V červenci hraje Kamilkadze poslední vystoupení v restauraci Na Dědině, která se po více než 12 letech své existence ruší a obnovuje se provoz původních školek. Téhož měsíce do Kamilkadze přichází nová posila - banjista Jiří Duben a během letních měsíců se učí repertoár. Skupina zkouší, aby od září byla schopná vystupovat v plné sestavě. Ta je tedy následující: Kamil Veselý - kytara, foukací harmonika, zpěv / Jirka Duben - banjo, zpěv / Michael Mergl - housle, zpěv / Petr Jánský - mandolina, zpěv / Mirek Švec - baskytara, zpěv. Skupina si opět vytváří staronovou tvář. Pracuje se na vydání nového CD, skládají se nové písničky a vystupuje se kromě hudebního klubu U Vodárny ještě v Restauraci U Petrů. Konec roku proběhne v tempu koncertů a práci na nové desce, která by měla vyjít v průběhu roku 2014.

 

Rok 2014 skupina zahajuje již tradičně v klubu U Vodárny a má svým věrným posluchačům stále co nabídnout. Usilovně se pracuje na CD a během března je společná práce z poloviny hotová. Tím pádem je reálná šance, že deska bude do prvních letních festivalů připravená. To se nakonec nepodaří. Léto uteče jako voda, skupina hraje již po čtvrté na festivalu Kosohorský bodlák a na podzim se začíná navíc i s tiskem autorského zpěvníku, který obsahuje všechny doposud hrané skladby. Na sklonku roku se tedy křtí nejen nové CD Mona Lisa, ale i přidružené CD Vánočních písniček a již zmiňovaný zpěvník.

 

Rok 2015 se nese v duchu pravidelných koncertů jednou měsíčně U Vodárny a občasné hraní v Music clubu U Holečků. V dubnu skupina vystupuje na Trampské Portě, kde se ve finále umísťuje na 4.místě. Blíží se léto, po páté účast na festivalu Kosohorský bodlák, soukromé akce, koncert k výročí 20 letům od založení Sebranky, který se koná v Domě Barikádníků. Tam skupina krom svého vystoupení doprovází i Honzu Vyčítala a Mirka Černýho. Poté následuje zasloužená dovolená. Tu přerušuje pouze countrybál na konci července v Kocelovicích a festival Vidovický Havran na konci srpna. Potom následuje již pravidelné měsíční vystupování v hudebním klubu Restaurace U Vodárny a tím se pro tento rok se svými posluchači loučíme.

 

Rok 2016 je pro skupinu dalším milníkem. Do té doby hrála a zpívala veškeré písně z textů a od ledna tohoto roku již vystupuje s repertoárem zcela zpaměti. Opět se hraní nese v duchu pravidelných koncertů jednou měsíčně U Vodárny. V březnu získává špičkovou posilu v roli nové zvukařky Zdeňky Bíbrové, která odvádí stejně profesionální práci za mixážním pultem, jako skupina na pódiu. Na konci června skupina vystupuje po šesté v řadě na festivalu Kosohorský bodlák, o týden později na Městské pouti města Bělčice a koncem srpna opět jako V.I.P. host na festivalu Vidovický havran. Od začátku roku také připravuje novou desku, na které se v rámci možností a pracovního vytížení všech členů kapely po celý rok intenzivně pracuje. Podzim utekl rychle, hrálo se pravidelně U Vodárny a vybíral se nový program, pro novou sezónu 2017. Začátkem prosince, přesněji 07. prosince probíhá křest nové desky s názvem "Práskni do koní" Kamilkadze 2016 v hudebním klubu U Vodárny. Kmotry jsou tentokrát autor bukletů, grafik a kamarád Ivo Čáslavský, který pro nás od roku 2010 tyto materiály zpracovává, dále Pepa Kočovský a třetím kmotrem je novinář a publicista Libor Hloušek. Do posledního místa zaplněný klub, báječná atmosféra. O tři dny později, tedy 10. prosince jsme poprvé zahráli v Libockém pivovaře. Vypadá to na dlouhodobější spolupráci, tedy uvidíme. Všem kamarádům a posluchačům přejeme hezké svátky, bohatou nadílku a do Nového roku jen zdraví a pohodu.

 

Rok 2017 začíná netradičně skupina koncertem 7. ledna v sobotu, v hudebním klubu U Vodárny a 21. ledna opět v sobotu, v Libockém pivovaře. Ač je nám to líto, tímto vystoupením skupina ukončuje vzájemnou spolupráci s touto lokalitou. Přesto doufáme, že se nám bude dařit alespoň z poloviny tak dobře, jako v roce předchozím. Pravidelná vystoupení 1x měsíčně U Vodárny jsou zárukou pro naše věrné posluchače. Během léta vystupujeme po sedmé již tradičně na festivau Kosohorský bodlák, na Městské pouti v Bělčicích a poprvé na Šumavě v Kempu YUKON v Radešově u Sušice. O den později opět poprvé na soukromém festivalu "Radešovská podkova", tentokrát v Radešově u Čestic. Pak následuje srpnová měsíční dovolená skupiny a od září se opět vracíme na Vodárenskou scénu. Pár dalších soukromých akcí lze považovat jen jako zpestření našeho stereotypu. Zvolna se blíží podzim a připravujeme nový repertoár pro další nadcházející rok.  

 

Rok 2018 začíná pro skupinu tragickou událostí. Dne 08. ledna "odchází" po krátké, leč těžké nemoci do nebeských plání zpěvák a houslista Michael "Myšák" Mergl. O 11 dní později se chystá výroční koncert "10 let založení skupiny", který vzhledem ke smutné události nelze ani zrušit, či přesunout. Termín je dlouho předem reklamován na 18. ledna v hudebním klubu Restaurace U Vodárny mezi pravidelné hosty a v éteru Country rádia. Jubilejní koncert je tedy Myšákovi alespoň in memoriam věnován. Jako host vystupuje skupina Sebranka v jednom bloku písní společně s Kamilkadze, stejně jako tomu bývalo před rokem 2008, kdy muzkanti těchto dvou kapel hrávali jako jedna skupina. Od únorového koncertu pak hraje skupina Kamilkadze po mnoha letech oficiálně opět ve čtyřčlenném obsazení: Kamil Veselý - kytara, foukací harmonika, zpěv / Petr Jánský - mandolína, zpěv / Jirka Duben - banjo, zpěv / Mirek Švec - baskytara, zpěv. Zvuk - Zdeňka Bíbrová. Opětovná úprava aranží skladeb a vokálů v krátkém čase je nezbytnou nutností pro zbývající čtveřici muzikantů a čím víc se tato skutečnost mění v realitu, tím víc je Myšákův "odchod" pro skupinu citelnější. Probíhají nadále klasické klubové koncerty jednou měsíčně U Vodárny. V létě pak další ročník festivalu Kosohorský bodlák, v září bluegrassový festival ve Lhotě u Trutnova. Následují pravidelné čtvrtky jednou měsíčně u Vodárny, občas nějaká akce mimo pravidelný program.

 

Rok 2019 začíná skupina tradičním koncertem U Vodárny a následuje řada pravidelných třetích čtvrtků v každém měsíci. Jsou připravené skladby pro případnou novou desku, ale skupina skládá stále nové, pro budoucí výběr těch "nejlepších". Nové skladby postupně zařazuje do stálého repertoáru, aby viděla zpětnou vazbu, jak na ně publikum reaguje. Celý rok probíhají menší či větší koncerty a klubová vystoupení, letní festivaly a zasloužené dovolené. Na sklonku roku se začínají pomalu natáčet první podklady pro připravovanou desku. Kamil podstupuje operaci nohy a začínají Vánoce. Tento rok proběhl v poklidném tempu a bez výrazných změn. Zdraví víceméně každému slouží dle jeho věku, chuť hrát stále funguje bez rozdílu všem, tedy přejme si do toho dalšího roku alespoň to samé, jako jsme prožili v roce současném.

 

Rok 2020 začíná skupina opět tradičním novoročním koncertem U Vodárny 16. ledna. Pak následuje ještě druhý koncert 20. února. Nikdo z nás ani v nejmenším netuší, že to do konce roku bude poslední koncert, který skupina odehraje. A to celé vzhledem k nastupující celosvětové pandemii nemoci Covid 19. Odtrhlo nás to od diváků, fanoušků, kamarádů a známých. Ještě koncem srpna jsme doufali, že se situace zlepší, ovšem to, co následně nastalo na podzim nás všechny uvedlo zpět do stavu maximální obezřetnosti a morální odpovědnosti o zdraví nejen našeho, ale i všech blízkých rodinných příslušníků a známých...

 

Rok 2021 pokračující pandemie neustále nabírá na síle a celosvětově umírá přes milion lidí. V ČR je to přes 30 tisíc lidí. Všichni vidí spásu ve vakcínách a očkování, které v průběhu jara opravdu přichází ve větší míře. Postupně se daří nemoc zvládat, ale na všech 18-ti měsíční lock down zanechává nechuť podřizovat se neustále novým vládním neřízením. Až konečně na začátku května začíná svítat naděje, že by se konečně mohlo opět hrát a vystupovat. Sice za dodržování nezbytných opatření, ale daří se plánovat první zkoušky. Kamilkadze tak hraje první veřejné vystoupení 8. července v hudebním klubu Restaurace U Vodárny. Následuje letní festival Kosohorský bodlák a stále nikdo netuší, jak to bude dál. Léto uteče jako voda a skupina se vrací na scénu v pravidelných klubových večerech na Vodárně. 16. září odehraje svůj první větší koncert. Jako předkapela poprvé vystupují mladí a báječní muzikanti - Čestmír Veselý (kytara, zpěv), Eva Jánská (housle, zpěv) a Kateřina Švecová (kytara, zpěv). Do konce roku vystoupí ještě jednou a to na Vánočním koncertě s velikým ohlasem. 

 

Rok 2022 nový rok nepřináší nic nového. Pandemie napříč světem neustále nabírá na síle, leč nová česká vláda se chystá rozvolňovat situaci. Lednový koncert se ruší z důvodu nákazy a od února se nám snad podaří navázat.